Bludiště
15. 11. 2009
Ač kráčím kupředu vracím se zpět,
spletl si cestu naivním sněním,
utopil naději s úderem vět,
ztracen jsem pořád, co na tom změním.
Ruce mám spálené od žhavých zdí,
na dlažbě hřeby, blázen jsem snad?
Spící a utrápen přesto však bdí,
okouzlen především životem vnad.
Neumím rozhodnout zmaten jsem pořád,
louče mi nemohou osvětlit cestu,
řekni mi proč sám se nestavím do řad,
proč nechci vydat se k šťastnému městu.
Za co jsem bičem hnán za svoji pýchu?
Co mě to přivádí k údolí smrti?
Stejný jak ostatní, není to k smíchu?
Snad boží mlýny mě pomalu drtí.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář