Kam se poděli
Bože můj řekni mi kde chaos bere se,
řekni mi proč a kde smrt vzduchem nese se,
pověz mi zda li máš připraven závěr,
řekni mi kdo já jsem, jaký máš záměr.
Vím že jsme vinni ty a já, každý z nás,
žádáme hloupě, no tak nás sakra spas.
Ničíme zemi a formujem vojska,
ač dávno mrtva je Helena Trojská.
Bojím se přízraků, svých vlastních stínů,
jak blázen pod mostem, cynismem hynu,
je příliš pozdě, ztratil jsem sílu svou,
do pekla sladkého, oni mě stále zvou.
Oni jsou ti co zaplaví zemi.
Oni jsou ti co nás v základech mění.
Oni jsou Ježíš s Jidášem v těle.
Oni jsou ti kdož rvou maso směle.
Hledal jsem v džungli, v poušti i moři,
ve válkách, míru, v městech co hoří,
viděl jsem zbraně v mrtvolných rukách,
svázané duše, v příšerných mukách.
Kde je mám hledat, kde jen jsou oni,
ti co nám pomalu krchovem zvoní.
Co tráví moře, vraždí nám ženy,
z peněz jim kape od huby pěny.
Přišel jsem na pravdu příšernou záhy,
nikdo tu není jsme tady sami.
My jsme svou zkázou, my jsme svým soudem,
my jsme ti šílenci, vlečení proudem.
