Masky
14. 4. 2010
Stíny se rozběhnou ulicí pozdní,
tváříš se čekáš jen až rytmy dozní,
až dav ti uteče, čas projde stranou,
až projdeš do říše uzounkou branou.
Do říše kde všechno staví se naruby,
kde stráže nestojí ve zbrani po zuby,
kde jinak cítíš, se kde hledáš lidi,
kde hledáš oči, které tě vidí.
Přece jen stavíš se do šiku zdatně,
nad pózou slabou dělá se špatně,
čekáš co stane se co dělat dál,
tu frašku každý z šiku již hrál.
V dlaních tě chladí z oceli maska,
když pálí na očích, v srdci to praská,
otočit nejde se, uvrhnout lesk,
nad pravdu jedinou, nad velký třesk.
Jeden jak druhý jsme tak to je dáno,
tak šlape svět, tak je to psáno.
po čase zmizí ti z dohledu cesta,
do světa nadějí, do pravdy města.
Čekáš kdy změní se v naději svět,
kdy sundáš masku zbavíš se vět,
prázdných a zbytečných, kdy řekneš zemi,
že všichni jak jeden u řiti jste mi.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář