Osude
Za nitě taháš, dělám, jak pískneš,
otrokem jsem, ke zdi mě tiskneš.
Necítím bolest, necítím mráz,
na rožni však, pečeš mě zas.
Zlem já jsem veden, zabít tě musím,
co nejdřív hochu, nejdřív to zkusím.
Za to že neznám, života cíl,
za to, že národy, lidstvo jsi bil.
Nenávist k tobě, silnější zbraň,
za tuhle zbraň, však platím daň.
Daň, která řeže mi na kusy duši,
vědomím, které jsi prostřelil kuší.
Za cesty za sílu, pln jsem jen zloby,
za davy, za víru, masové hroby.
Jeden dám pro tebe, ať nejsi viděn,
pro tebe Osude, neb ty jsi vinen.
Líbí, líbí....
(Zuzka Neuvirthová, 20. 2. 2009 20:24)