Patrona
25. 4. 2010
Kdo jste vy lidé, vedle mě stojící,
Kdo jste vy lidé, pravdy se bojící,
Přátelé blízcí, zas sdělují city,
Nebo jen jak blázen bičem jsem bitý.
Kde jsi můj anděli, zklamal jsi slzy mé,
křídly pak rozsekal na kusy zrazené,
srdce mé, které bůh vytesal v stínu,
ze žuly, na večer při mešním vínu.
Kdo jsi ty pocite, pravdě tak vzdálený,
ledově chladivý, z oceli kalený.
Řekni cos vytvořil, co zbylo ze mě,
čekám jen ať už mě přikryje země.
Kdo jsi ty člověče? Prý že mě znáš?
Jestli tak jest, proč se mě ptáš?
Svou duši v kaluži krve já zabil,
patronu blýskavou do hlavně nabil.
A kdo jsi ty? Svědomí moje?
Neboj se tahle zbraň nedojde boje,
pro cestu dalekou, krvavé lože,
pro mozek, kterýms mě obdařil Bože.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář