Vypadni ze mě
4. 5. 2009
Krmíš mě nesmysly, citovým hnojem,
jsem toho přežraný, silný mám dojem,
že sama nasáklá hloupostí žiješ,
že pýchu s krutostí z korbelu piješ.
Jed pliveš, směješ se, neznám tě nechci,
kde jsou ty doby kdy byli jsme hezcí.
Liješ mi olovo na hlavu žhavé,
pro sny co byli mi nade vše drahé.
Nekrm mě, odejdi, vypadni, zmiz,
nejsi tu vítána bez platných víz.
Čest v tobě zaniká, svoboda zmírá,
rozpolcen na kusy zloba mě svírá.
Zdá se mi, neznám tě a nechci víc.
„Nechej mě žít!“, řvu z plných plic.
Na blití je mi teď z prázdného žvatlání,
zmlkni a nech mi mé životní poslání.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář