Básník - stránka mé poezie

 Na západ bohatství, na východ nic,

a země uprostřed ač chtěla sic,

je hloupá a tak mi nestojí za to,

abych v ní pumpoval ze svých žil zlato.

Prostý kraj schová se za hradbou z hor,

když však se setmí vylézá z nor,

druh, který prochází z prasete jistě,

a hledá pozici na slunném místě.

A stále ubývá víc a víc míst,

kam dřív jsme patřili a buď si jist,

na židlích z ebonu sedí jen vepři,

no tak se národe konečně vzepři.

Odbory vede muž s rypákem dlouhým,

křičí jak z lidu je člověkem pouhým,

s ministrem dá si pak polední pivo,

smějí se jak lidi trapně jsou mimo.

Možná už chcete roztrhat list,

možná už chcete přestati číst,

pravda je však, že jen v hospodě pouhé,

o zemi vedete rozpravy dlouhé.

Nebuďte naštvaní, nebuďte zlí,

že naše zemička každým dnem tlý,

to jen si prasata pod sebe stelou,

a z našich peněz šrot po tunách žerou.

Pokud jsi spokojen, potom seď u piva,

nezlob se ale, že tě tak nazývá,

království české s pachutí hnoje,

smířil ses, jelikož vzdals to bez boje.