Zklamání
Když slunce prozáří paprsky listí,
vzduch dává ochutnat podzimní likér,
zpívání větví krajinu čistí,
procházím údolím, neber či ber.
Nabízím štěstí v koruně stromu,
žongluji osudy v podvečer boje,
přes bílé keře jdu cestou domů,
procházím údolím, řekni mi co je?
Podplácím žebráky, za přízeň jejich,
hadry jež visí jsou královský šat,
vždyť v očích našich nevisí na nich,
procházím údolím, měl bys mě znát?
Na lukách voňavých pase se přízeň,
ohýbá stébla, větve pak hoří,
spirály prachu, večerní žízeň,
prochází údolím, kdo cestu boří?
Když cestou v houštinách tělo se prožene,
ošetří rány, vždyť trní je v nich,
bez citů, bez lásky listím se nežene,
procházím údolím, se mnou jde Hřích.
Procházím údolím jak jsem již pravil,
těší mě, jméno mé Zklamání jest,
můj bratr Hřích, Lásku dnes zabil,
kráčíme údolím, hledáme Čest.
Zklamání
(Bea, 2. 12. 2012 22:23)