V kole
4. 8. 2013
Za stěnou z atlasu stojí mé štěstí,
havraní černí hlavu má skrytou,
úsměv či polibek vím, co ten věstí
rezavým nářadím duši mou zrytou.
Šlape mi po hrudi, šlape mi po břichu,
sama se vidí královnou lidí,
ač zdá se býti to debilní po hříchu,
chci být ten ubožák, kterého vidí.
Proč jenom bože jsi udělal volbu,
která mě táhne do dolu pro pyrit,
říkáš mi, že je to pro zlata dělbu,
pro moje štěstí, tleskání autorit.
Vždycky mě dostaneš a já ten blázen,
co věří naivně v podivné city,
sám sobě vykopu ze svých lží bazén,
jsem jenom zábava, pro tvou hru bity.
Postav se příteli pokorně v řadu,
taky tě nakopne, nedělá rozdíl,
touží tě milovat, bojí se řádu,
točí se k zrcadlu, tam lásky podíl.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
