Bůh
Kdo je to Bůh?
Zeptal se mě kolemjdoucí,
v záři barevných stuh.
Čekal na odpověď,
velmi trpělivě,
jak vůlí čistá lež.
R:
Já nevěděl, kdo je to Bůh,
já o světě nevěděl pranic.
A když na tělo snáší se hejno much,
mám dost lidských pranic.
Chci, ať mi dají všichni svatý pokoj,
a uhasí ty světské řeči.
A když mi někdo řekne, neboj,
mysl má ve všem jej předčí.
Jaký je svět lidí,
opakoval dokola tu věc,
jak had co slídí.
Pak už minutu nečekal,
ze záře stuh ustoupil,
snad kdyby mě nepotkal.
R:
Bych nevěděl, kdo je to Bůh,
a o světě nevěděl pranic.
A když na tělo snáší se hejno much,
mám dost lidských pranic.
Chci, ať mi dají všichni svatý pokoj,
a uhasí ty světské řeči.
A když mi někdo řekne, neboj,
mysl má ve všem jej předčí.