Falešní hrdinové
Pravidlo moci v řádu,
jak jekot mrtvý duší.
Za tichou vládu,
co říká, smrt jim sluší.
Stereotyp, rychle stranou,
čest, smrt a žádná víra.
Rytíři již nepovstanou,
víš, jak je to zžírá.
Jako blázni v sobě,
mlčíme a přitom chceme křičet.
Hrdinové v době,
v temnu už zbývá jen brečet.
Pravda už není pravdou,
surrealita ovládla davy duší.
Svoboda jde dlouho stranou,
všichni, jsme už dávno hluší.
R:
Falešným hrdinstvím ničíme problémy,
ruce zákona na nás dolehly.
Nevíme proč, ale milujeme násilí,
snad pro to co jsme z temnoty vzkřísili.
Nevěřím na lásku, nevěřím na hřích,
nevěřím v tebe a nevěřím na smích.
Čemu vlastně věřím?
Víra je pohádka.
Panstvo myslí povstává,
drogy, peníze, zbraně.
Ztracený boj neustává,
fakt moci ze slepé daně.
Trůn, žezlo a mříže,
pojďme s nimi, slepota vítězí.
Nenávisti kříže,
proč ten sen konečně nemizí?
R: